Resumé

V rámci své disertační práce zkoumám lexikální germanismy historicky dané a jejich vývoj v češtině. Svůj výzkum konám v souladu se zákonitostmi jazykového vývoje, jak nám je předkládá kontaktová lingvistika. Protože ta nám mj. ukazuje, že každý studovaný jinojazyčný útvar badatel (nezřídka bezděčně) lingvisticky poznává a hodnotí na pozadí svého vlastního jazyka či idiolektu (srov. Vašek 1976b, s. 96; týž 1996-97 s. 16), tu jako badatel, jehož mateřským jazykem je maďarština, hodlám si všímat také osudů stejných výrazů německých (tj. fungujících jako zmíněné germanizmy české) v jazyce maďarském.

Soužití našich národů ve střední Evropě vedlo k vzájemnému mezijazykovému přejímání slov. Z hlavních sémantických okruhů nalezených německých přejímek v českém, slovenském a maďarském jazyce podrobněji pojednávám o náboženských, vojenských a kuchyňských výrazech.

Cílem této disertační práce je zjistit, jak fungují lexikální germanismy v dnešním českém jazykovém prostředí, a pokusit se o stanovení budoucího vývojového trendu přejímání v nové evropské situaci.

Z etymologického slovníku V. Machka (1971) a z díla Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch vídeňského slavisty S. M. Newerkly (2004a) jsem po kritické analýze sestavil soupis více než 2000 lexikálních germanismů v českém jazyce.

Existenci, doloženou frekvenci, kontextovou zakotvenost a zachycené eventuální významové změny zkoumaných germanismů v psané češtině jsem zjišt'oval s pomocí korpusu SYN2005. Z obrovského množství korpusových textů jsem ke každému nalezenému germanismu pečlivě vybral takovou větu, která nejlépe zrcadlí jeho význam. Po citátech je uveden pramen, identifikační číslo dokumentu podle korpusu, počet výskytů, popř. odvozené adjektivum.

Generačně stratifikované fungování vybraných germanismů v běžně mluvené češtině jsem prověřoval u rodilých Čechů přímým terénním výzkumem v Praze, Brně, Olomouci, dále v severomoravském Rýmařově, v hanáckém Šumvaldě, ve Valašském Meziříčí a v jihomoravském Kyjově. Výzkum jsem konal sám, a to výlučně podle zásad vědecké metodologie sociolingvistické: jeden explorátor, jeden informátor. Pro posouzení vývojových trendů přejímek v novém jazykovém prostředí jsem svůj výzkum aplikoval příslušníkům tří různých generací, vždy v rámci téže rodiny: 1. generace mladá (do 30 let), 2. generace střední (do 60 let), 3. generace stará (nad 60 let). Nejmladší respondent výzkumu má nyní 16 roků, nejstaršímu informátorovi je 80 let. Výzkumu se zúčastnili muži i ženy se základním nebo středním či vysokoškolským vzděláním.

Podle výsledků korpusové analýzy a terénního výzkumu je možno v slovní zásobě dnešní češtiny pozorovat tyto trendy týkající se germanismů: 1) konkurence anglických a německých přejímek, 2) stylistická (strukturně-útvarová) stratifikace lexikálních germanismů, 3) změny v citovém zabarvení slov, 4) zachovávání zastaralých slov a 5) zanikání slov.

Naše národy - Češi, Slováci a Maďaři - jako členové Evropské unie se nedávno připojily k šengenskému prostoru, zrušily hranice mezi svými státy a tím otevřely možnost pro volnější proudění pracovní síly. Následkem toho můžeme v blízké budoucnosti očekávat opětné zesilování mezietnických, a tedy také mezijazykových kontaktů, v případě našich států patrně snad především kontaktů se zeměmi mluvícími jazykem německým.